Je svěřenecká a úschovní smlouva totéž?

Většina z těch, kdo prodávali nemovitost, uzavřeli buď úschovní, nebo svěřeneckou smlouvu. Liší se něčím jiným než názvem? Co tyto smlouvy obsahují a co je k nim ještě zajímavé?

Jaký je rozdíl mezi svěřeneckou a úschovní smlouvou:

  • úschovní smlouva je podle ust. § 2402 a násl. zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako „NOZ„) smlouva mezi schovatelem (ten, kdo věc opatruje) a uschovatelem (kdo si věc uloží), je zde tedy daná osoba, v jejíž prospěch se uschovává (typicky klient),
  • svěřenecká smlouva není v zákoně popsaná, takže spadá pod ust. § 1746 odst. 2 NOZ jako inominátní smlouva (v zákoně výslovně nepopsaná) a používá se pro smlouvu, kdy máme nejen schovatele (kdo věc opatruje), ale potom někoho, kdo si věc uloží, a další osobu, které se má věc vydat.  Předpokladem tedy je, že nikdo není vyloženě klientem schovatele (schovatel nejedná jednostranně ve prospěch někoho), ale je to rovnocenná dohoda stran smlouvy.

Pokud jdete k advokátovi jako prodávající, nebo kupující, rozhodně chcete uzavřít svěřeneckou smlouvu. Pokud jdete za advokátem, protože chcete, aby z nějakého důvodu opatroval vaše peníze, nebo listiny, pak potřebujete úschovní smlouvu (případně smlouvu o správě majetku). Na druhou stranu každá smlouva se vykládá podle obsahu, nikoliv jen podle názvu – pokud celý text smlouvy odpovídá smlouvě svěřenecké, pouhým nadpisem „smlouva o úschově“ se nezmění. Není ale důvod použít v důležitých smlouvách pojmy, které nejsou úplně jasné. A tento typ smluv běžně uzavíráte, když jde o hodně peněz, takže to rozhodně budou důležité smlouvy. Ve svojí praxi standardně používám svěřeneckou smlouvu (pro převody nemovitostí) a v papírové podobě se u mne nikdy nejmenuje jinak. Protože to ale není časté slovo, v běžné komunikaci s klienty pro srozumitelnost používám i označení „úschovní smlouva, smlouva o úschově, úschova“, stejně tak to lze najít i na jiných místech.

V rámci advokátních předpisů se úschovám a svěřeneckým smlouvám věnuje zejména ust. § 56 a násl. zákona č. 85/1996 S., o advokacii, a Usnesení představenstva č. 7/2004 Věstníku ze dne 28.června 2004 o provádění úschov peněz, cenných papírů nebo jiného majetku klienta advokátem, ve znění usnesení představenstva České advokátní komory č. 3/2008 Věstníku, usnesení představenstva České advokátní komory č. 1/2012 Věstníku a usnesení představenstva České advokátní komory č. 1/2015 Věstníku

Ke komu máte jít, pokud potřebujete uschovat listiny, nebo peníze:

  • advokáti (smlouva o advokátní úschově),
  • notáři (smlouva o notářské úschově),
  • banky,
  • jiné subjekty – někdy se stane, že vám nabídne úschovu na svém účtu například realitní kancelář. Tato praxe není doporučená, protože na rozdíl od všech tří výše uvedených možností, realitní kancelář nebude mít speciální úschovní účet. K čemu je to dobré? Speciální úschovní účet je oddělený od standardních účtů a je u něj vždy identifikovaný vlastník peněz. Kdy to v praxi použijete? Třeba při úmrtí schovatele (nebo exekuci…) se nestane, že by se vaše peníze dostaly do dědického řízení, protože by byly na standardním účtu spolu s ostatními penězi. Realitní kancelář také nebývá pojištěna proti škodě, kterou způsobí klientům. Samozřejmě žádná pojišťovna nikoho nepojistí na podvod/zpronevěru. Věřte tomu, že pro advokáta, nebo notáře, kteří spoustu let studovali a budovali svoji kancelář, je hodnota úschovy vlastně minimální. Přestože se jedná o miliony korun, tak zpronevěření peněz znamená ukončení celé pracně nabyté kariéry, která má mnohem větší cenu. A to nehodnotíme trestní odpovědnost, ztrátu společenské prestiže apod…

Pokud je to poprvé, co se setkáváte s úschovní/svěřeneckou smlouvou, může se vám zdát složitá. Co všechno obvykle smlouva obsahuje

  • označení toho, kdo peníze skládá,
  • označení toho, kdo peníze dostane,
  • označení schovatele,
  • specifikace částek a účelu složení peněz,
  • termín složení peněz a co se stane, když se peníze nesloží v termínu,
  • poslední termín k vyplacení peněz a co se stane, když nenastanou podmínky k vyplacení,
  • podmínky k vyplacení,
  • poučení pro spotřebitele a účastníky,
  • a další dle konkrétní situace…

Vždy si dobře uvědomte, jestli rozumíte tomu, kdy se peníze složí do úschovy, kdy se vyplatí a za jakých podmínek. Musí to navazovat na potřeby obou stran (prodávající a kupující) a ještě zohledňovat častý hypoteční úvěr a jeho vyřízení. A pečlivě kontrolujte čísla účtu.

Cena za takovouto službu se hodně liší. K ceně za službu je ještě potřeba obvykle připočíst náklady – typicky originál výpisu z katastru nemovitostí (podle počtu stran, 1 strana od 100,- Kč):

  • někteří schovatelé určí cenu podle toho, kolik peněz se do úschovy složí (čím více, tím více),
  • někteří schovatelé mají paušální částku bez ohledu na výši složených peněz.

Zdá se vám úschova drahá? Zkuste porovnat ceny za srovnatelných podmínek u jiného advokáta, u notáře a případně v bance (tam to bývá nejdražší). Víte, co všechno je potřeba, aby uschovatel v rámci úschovy dělal? Zkuste si představit, kolik času a přesnosti bez možnosti udělat chybu tyto úkony od advokáta vyžadují:

  • dohodnout se stranami text smlouvy a vypořádat všechny dotazy a připomínky,
  • zajistit podpisy smlouvy všemi stranami (poštou, osobní schůzka),
  • identifikovat neprodleně po podpisu vlastníka peněz v bance,
  • splnit identifikační povinnosti podle AML (zákon č.  253/2008  Sb.)
  • označit neprodleně po podpisu úschovu v evidenci advokátní komory,
  • označit neprodleně po podpisu účet a po skončení úschovy jej uzavřít/odznačit,
  • evidovat nejzazší termíny pro složení a vyplacení peněz,
  • po splnění podmínek mít vše zorganizované tak, aby vždy byly částky vyplaceny v termínu,
  • zadat vždy bezchybně všechny údaje o převodu,
  • informovat strany,
  • podat v příslušném termínu návrh na vklad (téměř vždy součást smlouvy),
  • vydat potvrzení o složení peněz pro účely banky, nebo katastrálního úřadu,
  • mít doloženo splnění podmínek a oprávněné vyplacení peněz,
  • vyúčtovat službu,
  • vést pečlivou evidenci úschov pro účely možné kontroly ze strany České advokátní komory,
  • vyčíslit a účetně zaevidovat úroky (v květnu 2018 je to 0,10% p.a., takže například z částky 3 miliony korun uschované na 6 týdnů jsou úroky 370 Kč – jejich „výše“ je důvodem, proč je nejčastěji smluvně ošetřeno, že si advokát úroky ponechává, protože rozpočítávání a rozesílání částky by bylo naprosto neekonomické)
  • provést archivaci dokumentů a spisu (některé povinně 10 let).

Jak možná víte, také poskytuji úschovu i svěřeneckou správu finančních prostředků. 

Zajímá vás smlouva o úschově finančních prostředků? Řešíte problémy, o kterých zde čtete? Poskytuji placené právní služby, pro jejich objednání volejte +420 774 411 933, nebo pište na strakova@advokatnisluzba.cz.

Upozornění : Tento příspěvek je osobním názorem autorky na výklad právních předpisů. Nejedná se o odborný text, čemuž jsou co nejvíce přizpůsobovány formulace. Zohledněte také datum, kdy byl článek napsán, právní úprava se mohla od té doby změnit. Nejedná se o právní poradenství – vaše situace může vykazovat specifika, které obecnost tohoto článku nemůže pojmout. Pokud potřebujete právní služby a poradenství, obraťte se na advokáta popř. notáře. Nezapomeňte také, že i tento článek je chráněn autorským právem a nikde jej necitujte bez uvedení zdroje a autorky.